Září 2015

Našel se kocourek!

15. září 2015 v 17:21 | ichi |  Já a mé povídání
Zdravím.
V Borovanech v Hlubocké ulici poblíž čísla 595 jsme dnes kolem 16:45 našli britského modrého, pravděpodobně kastrovaného kocourka. Je hrozně přítulný, ale pohublý, a byl pěkně hladový. Domů jsme ho kvůli vlastním kočkám vzít nemohli. Nechybí někomu?

Prosím, sdílejte zprávu, kde můžete, ať si ho někdo co nejdříve vyzvedne. Běhá okolo silnice a loví myšky a já se fakt bojím, že ho něco přejede.
A jestli ho někdo vyhodil, tak ať se stydí. -.-





Mě nebo mně?

10. září 2015 v 20:45 | ichi |  Procházka naší gramatikou
Tahle záležitost dělá neustále někomu problém. Zní to naprosto stejně, ale píše se to jinak! Jak si mam do háje zapamatovat, kdy se používá co?!

Existuje velice jednoduchá pomůcka.
Zájmena bývají v češtině obrovskými pomocníky. Díky nim nepotřebujeme přivlastňovací vzory u přídavných jmen a vlastně ani životnost a neživotnost při určování koncovky množného čísla v příčestí minulém. Právě zájmena nám pomohou i tady, konkrétně zájmeno "ty".

Jelikož jde o skloňování zájmená "já", vyskloňujeme nejprve to a vedle něj pro srovnání přidáme i druhé, výše zmíněné.


Račte si všimnout, že pokud se zájmeno ty skloňuje ve tvaru "tobě", zájmeno já se skloňuje "mně" (3. a 6. pád). Pokud ale máme "tebe", skloňujeme zájmeno já jako "" (2. a 4. pád).

Stačí si zapamatovat jednoduchou věc, kterou ukážu na následující větě:

"Podíval se na m?ě." -> "Podíval se na tebe." -> Píšeme "mě".
"Slyšel o m?ě." -> "Slyšel o tobě." -> Píšeme "mně".

Lehké, že? :3

Procházka naší gramatikou

9. září 2015 v 18:04 | ichi
Vážení a drazí kolegové i náhodní kolemjdoucí!

Máme tu smůlu a zároveň to štěstí, že čeština je neskutečně květnatým jazykem a minimálně s první půlkou slovních druhů můžete cvičit až běda. Vidím to, všude okolo sebe vidím, jak nás náš krásný rodný jazyk mučí! Tuhle je tvrdé i, tamhle zas měkké. Tu se píše čárka a jinde není, i když by se hodila.
Zkrátka a dobře, napadlo mě, že bych mohla na blog přidávat články zabývající se různými úskalími naší krásné rodné řeči.

Češtinu jsem si pořádně zamilovala v devátém ročníku základní školy, kdy jsme dostali opravdu fajn učitelku, která prostě uměla učit tak skvěle, že jsem její výklad přímo hltala a učila se zákonitosti jazyka s velkým zápalem. Jak mě najednou začala bavit shoda podmětu s přísudkem nebo třeba přechodníky!
Zkrátka a dobře jí tímto děkuji a děkuji i ostatním učitelům, kteří si dokázali své žáky získat natolik, že je jim učení zábavou.

A teď zpět k tématu. Přiznávám se, občas napíšu takovou hrubku, že se bojím týden vylézt z baráku, jak se stydím. Nechci si tady hrát na nějakého dokonalého češtináře, ani nic podobného. Jen mě mrzí, že hromada lidí seká hrubku za hrubkou a ani se neobtěžuje si něco ověřit. "Vždyť je tady angličtina!"
Chtěla bych, aby si lidé svého rodného jazyka vážili a zvládali ho s důstojností nefalšovaného rodilého mluvčího. :3

PS: A je tu ještě jeden důvod. Jsem tak trochu grammar nazi a když čtu něco úchylného, kde se nachází chyby, vzrušení je v tahu, hehe. xD


--> Mě nebo mně?--> Shoda podmětu s přísudkem

Rady pro spisovatele


Spřátelený blog č. 3!

8. září 2015 v 21:05 | ichi |  Já a mé povídání
Zdravíčko! Za prvé se fakt omlouvám, že jsem přes prázdniny vůbec nic nepřidala. Nebudu se nijak vymlouvat. Prostě jsem byla děsně líná. xD Snad se to teď v září, kdy bych se měla probudit ze svéholetního spánku a počítat se školou, nějak zlepší. (Nechť žijí dlouhé věty vložené! xD)

A teď to, kvůli čemu píšu. Můj blog má již třetí SB a je jím naruto109. Její blog obsahuje povídky ze světa Naruto a můžete si u ní nechat zhodnotit vaší stránku. Je takový roztomile žluťoučký. :3

Jo a ještě jsem dostala diplom. Arigatou~! :3