Procházka naší gramatikou

Jí nebo ji? Ní nebo ni? Na tom záleží!

30. března 2016 v 18:29 | ichi
Tyhle dva tvary jsou podobné potvory jako mě a mně. Je v nich rozdíl a mnoho lidí je užívá zpravidla špatně. Naštěstí stejně jako bojujeme s mě a mně, můžeme bojovat i s těmito problémotropiči. Jak? Povoláme na pomoc ukazovací zájmeno "ta"!
Zkrátka a jednoduše, kde se "ta" skloňuje dlouze, skloňuje se dlouze i "ona".

Pád----------------
1.----ona----ta
2.----jí/ní----
3.----jí/ní----
4.----ji/ni----tu
5.------------
6.--------
7.----jí/ní----tou

Nu a nebo si zkrátka stačí zapamatovat, že toto zájmeno se píše krátce pouze a jen ve čtvrtém pádě. :3

Přímá řeč

15. března 2016 v 12:56 | ichi
Přímá řeč. Vzoreček, který používáme, abychom obohatili naše příběhy. Jenže i toto kouzlo má nějaká pravidla, která by se měla dodržovat. Není jich moc, jsou vesměs velmi jednoduchá. Neučte se je nazpaměť, zkrátka je užívejte v praxi - ostatně jako všechna ostatní pravidla.

Shoda podmětu s přísudkem

8. prosince 2015 v 20:03 | ichi
Zdravíčko, dlouho jsem nic nepřidala, což bylo způsobeno mou leností a vesměs i školou. O vánčních prázdninách se snad má aktivita zlepší. :3 Ale nyní k tématu.

Psaní správného příčestí v množném čísle sebou nese hromadu nejistoty a přitom existuje velmi hezká pomůcka, díky které lze napsat koncovku správně.
Jak už jsem v minulém článku o 'mě/mně' říkala, zájmena, konkrétně ukazovací zájmena, mohou být velkými pomocníky.

Rod střední

Děvčata se smál_, až se za břicho popadal_.

A nyní si vypomůžeme ukazovacím zájmenem v příhodném tvaru, které prdneme před podmět:

(TA) Děvčata se smála, až se za břicho popadala.

Vidíte to také? Už nikdy žádné "Děvčata se smály…"
V množném čísle příčestí minulého rodu středního se bez výjimky píše 'a'!

Další příklady:
(TA) Města se rozkládala podél řeky.
(TA) Koťata mňoukala jedno přes druhé.

Rod ženský

Čepele kovově zvonil_ jedna o druhou.

S pomocí zájmena:

(TY) Čepele kovově zvonily jedna o druhou.

Jednoduché, že?
V množném čísle příčestí minulého rodu ženského se bez výjimky píše 'y'!

Další příklady:
(TY) Vrány krákaly jak na lesy.
(TY) Písně se mně hrozně líbily.
Ty nůše jsou už přeplněné.
(TY) Dívky se červenaly, když se na ně rytíř usmál.

Rod mužský

Zatím to bylo celkem jednoduché. Jsem si jistá, že největší problém nastává až u rodu mužského. Ta potvora může být životná nebo neživotná!

Stromy tiše šuměl_.
Ptáci v korunách pěl_ jarní píseň.

S pomocí zájmena:

(TY) Stromy tiše šuměly.
(TI) Ptáci pěli jarní píseň.

Další příklady:
Kdysi tu žili (TI) medvědi.
V téhle díře už i (TY) bary zavřely.
Všichni (TI) muži z města to tu už navštívili.
Ty kameny nás málem zasypaly.
(TI) Předsedové stran se sešli.
Všichni (TI) soudci se shodli.


Doufám, že byl můj článek trochu užitečný. Pokud máte dotazy, nestyďte se ptát v komentářích! :3

Mě nebo mně?

10. září 2015 v 20:45 | ichi
Tahle záležitost dělá neustále někomu problém. Zní to naprosto stejně, ale píše se to jinak! Jak si mam do háje zapamatovat, kdy se používá co?!

Existuje velice jednoduchá pomůcka.
Zájmena bývají v češtině obrovskými pomocníky. Díky nim nepotřebujeme přivlastňovací vzory u přídavných jmen a vlastně ani životnost a neživotnost při určování koncovky množného čísla v příčestí minulém. Právě zájmena nám pomohou i tady, konkrétně zájmeno "ty".

Jelikož jde o skloňování zájmená "já", vyskloňujeme nejprve to a vedle něj pro srovnání přidáme i druhé, výše zmíněné.


Račte si všimnout, že pokud se zájmeno ty skloňuje ve tvaru "tobě", zájmeno já se skloňuje "mně" (3. a 6. pád). Pokud ale máme "tebe", skloňujeme zájmeno já jako "" (2. a 4. pád).

Stačí si zapamatovat jednoduchou věc, kterou ukážu na následující větě:

"Podíval se na m?ě." -> "Podíval se na tebe." -> Píšeme "mě".
"Slyšel o m?ě." -> "Slyšel o tobě." -> Píšeme "mně".

Lehké, že? :3
 
 

Reklama